V minulém týdnu se na Praia Macumba v brazilském Rio de Janeiro konalo juniorské mistrovství světa v surfingu, kterého se poprvé v historii zúčastnili i čeští junioři Timon Matěna a Inés Kramná. I když se ani jednomu z našich mladých talentů nepodařilo postoupit v závodě dále než do prvního opravného kola, podařilo se výpravě nasbírat mnoho cenných zkušeností, které pomohou českému surfingu v jeho dalším rozvoji.
První českou juniorskou surfařkou na mistrovství světa byla čerstvě patnáctiletá Inés Kramná, která sice od narození žije na ostrově Fuerteventura, ale kromě plynné španělštiny mluví i perfektně česky s ostravským přízvukem, který zdědila po svých rodičích. I když si to Inés nechtěla moc přiznávat, tak na ní byla v průběhu závodu vidět trochu nervozita. Svůj první start na surfových závodech si odbyla až letos na mistrovství České a Slovenské republiky ve Francii a o pár měsíců později ji hned čekala účast na největším světovém juniorském závodě. Není se tak vůbec čemu divit.
V prvním heatu (záznam si můžete pustit tady) nastoupila Inés proti soupeřkám ze Spojených států, Anglie a Ekvádoru. V náročných podmínkách se nejlépe dařilo teprve 14 leté americké šampionce, Eden Walla. Tahle rodačka ze San Clemente nechávala své soupeřky daleko za sebou a v následujících dnech se jí podařilo dojít až do finále, kde získala bronzovou medaili. Souboj o druhé postupové místo byl však otevřený až do závěrečného klaksonu. Inés se zprvu nedařilo najít vlnu, která by jí umožnila provést nějaký lépe bodovaný manévr, ale od postupu do druhého kola ji dělilo pouze 3.31 bodu. Necelé tři minuty před koncem se ocitla na dobrém místě a chytila jednu z nejlepších vln tohoto heatu. Z té ale musela ke zklamání celé fandící výpravy hned vyjet, protože o kus dál na rameni uplatnila vyšší prioritu soupeřka z Ekvádoru. Další dobrý set už do konce heatu nepřišel a Inés se tak musela spokojit se čtvrtým místem.
Timon Matěna, kterému bylo nedávno 17 let, závodil v nejtěžší kategorii chlapců do 18 let. Jeho první heat se jel o den později a podmínky se mezitím podstatně zlepšily. Timon šel do heatu motivovaný a na venek neprojevoval žádné známky nervozity. Snad jen trochu kvůli velikosti vln, na kterou nebyl úplně zvyklý. I v jeho heatu (záznam najdete tady) byl v červené lykře jeden z favoritů závodu, Japonec Ikko Watanabe, který si bez problému došel pro postup z prvního místa. Timonovi se podařilo chytit dvě krásné vlny, na kterých předvedl prakticky své maximum, ale v porovnání s konkurencí z Norska a Portorika to bohužel na postup nestačilo. I tak ale z vody vylézal se širokým úsměvem na tváři protože věděl, že o moc lépe se na mistrovství světa představit nemohl.
Opravná kola čekala oba naše juniory po jednodenní pauze v úterý brzy ráno. Timonův heat (záznam najdete tady) začínal už v půl deváté a rozlosování dávalo určitou naději na postup. Do heatu mu totiž los nadělil pouze dva soupeře a jedním z nich byl švýcarský závodník Rivan Rosskopf, kterému se v prvním kole moc nedařilo. Hned první vlny ale ukázaly, že kvalita surfingu Novozelanďana i Švýcara je obrovská a že by se musel stát zázrak, aby náš závodník postoupil do dalšího kola. I když dělal co mohl a předvedl na své poměry skvělý výkon, tak pro něj závod tímto heatem skončil. I tak ale zářil dobrou náladou, protože byl spokojený se svým výkonem.
"Když jsem sem jel, tak jsem si říkal, že bych aspoň z opravného kola postoupit mohl, ale realita byla, že jsem nepostoupil. Ale co se dá dělat, byl to první rok, surfuju 20 dnů do roka, takže já myslím, že to bylo úžasný", srovnával svá očekávání s realitou Timon po konci závodu a dodal, že na postup jednoznačně neměl, protože dovednosti soupeřů byly obrovské. Mezi věci, které Timona překvapily patřila i kvalita zdejších beachbreaků, které nabízely skvělé vlny skoro každý den, a sluníčko, na které se připravil méně, než by měl. Do budoucna by Timon rád surfoval častěji, aby mohl zúročit nové zkušenosti, ale už teď tuší, že skloubit to se školou a snowboardingem nebude jednoduché. Budeme držet palce!
Inés čekal její opravný heat asi o hodinu později na druhém závodním spotu a vzhledem k těsnému průběhu prvního kola byla očekávání možného postupu vyšší než u Timona. Ve zmenšujících se vlnách se naší juniorce podařilo v konkurenci z Itálie, Holandska a Švédska zajet jednu docela dobrou vlnu, která ji posunula na třetí místo a od postupu ji opět dělilo pouhých 3.31 bodu. I když do konce heatu zbývalo ještě hodně času, oceán bohužel nespolupracoval a příležitostí toto skóre získat bylo velice málo. Inés se tak musela nakonec spokojit se třetím místem, čímž pro ní závod také skončil. I přes úvodní zklamání byla i Inés šťastná za svou zkušenost a bylo vidět, že nervy z ní konečně opadly.
"Já jsem věděla, že tu budou nejlepší z nejlepších. Prostě děcka, co tu budou lítat vzduchem a všechno. V mých heatech se mi některé věci nepodařily, myslím, že jsem mohla něco udělat lépe, ale tak to pro příště", zhodnotila Inés své první vystoupení na mistrovství světa. A kdy bude příště? To Inés ještě neví. Po intenzivním roce si teď chce dát trochu pauzu a pořádně si rozmyslet, jak bude se surfingem dále pokračovat a jestli bude hned dál závodit, nebo jestli se teď bude nějakou dobu věnovat hlavně tréninku, než se vydá na další závody. Přejeme, ať to vymyslíš co nejlépe, Inés!
"Má očekávání naprosto odpovídala realitě. Když jsme sem jeli, tak jsem prakticky vůbec nepřemýšlel nad výsledky, ale spíš nad tím, jak to udělat, aby si Inés a Timon odvezli co nejvíce zkušeností a dobrých zážitků, které jim pomůžou v dalším životě. A to se snad povedlo. Byli jsme na největším juniorském závodě na světě a měli možnost se učit od těch nejlepších, co může být víc?" vyzdvihl hlavní přínos pro český surfing trenér reprezentace Sebastian Vallon a dodal, že i on tu získal spoustu cenných zkušeností, které by chtěl zužitkovat ve své budoucí trenérské činnosti.
V závodu týmů, který letos ovládla domácí Brazílie, skončil český tým nakonec na 43. místě ze 46 zúčastněných zemí, což je ale ovlivněno hlavně velikostí týmu. A právě velikost týmu bylo něco, na čem se oba naši závodníci i trenér shodli, že by se mělo do příští výpravy změnit. Bylo krásné sledovat ostatní týmy, ve kterých bylo až 12 závodníků, jak se navzájem povzbuzují a fandí si a i když se česká výprava snažila, jak mohla, tak atmosféra ve velkých týmech byla neporovnatelná.
"Výsledky na první pohled nemusí vypadat nějak světoborně, ale jsem na naše závodníky pyšný. I když je před námi ještě dlouhá cesta, tak jak Timon, tak i Inés ukázali, že i Češi můžou surfovat na mezinárodní úrovni. Hlavním cílem naší výpravy bylo získat zkušenosti a motivovat další mladé české surfaře a surfařky, aby se zkusili závodnímu surfingu věnovat. Největším úspěchem této výpravy by tak bylo, když bychom příští rok na mistrovství světa nebo Evropy vyslali tým znovu. A ideálně větší." zhodnotil výsledek turnaje a cíle do budoucna předseda Českého svazu surfingu, Matyáš Menšík, který do Brazílie odcestoval jako neoficiální člen týmu.
Obrovský dík na závěr patří manažerovi výpravy, Michalovi Kramnému, který se v průběhu závodu staral o potřeby našich mladých závodníků a bez něhož by výprava asi vůbec neproběhla. Díky patří také dalším členům rodin Inés i Timona za jejich péči a podporu. A ČFSUP, že naše závodníky do závodu přihlásila.
Fotky a text: Český surfing / Matyáš Menšík